Ecology is a good business

To je věta, kterou mi kdysi dávno řekl profesor Zelený. Přiznávám, že jsem mu tehdy vlastně nerozuměl. A dnes mu dávám za pravdu. My pořád přemýšlíme, jak se chovat ekologicky, ale ono možná stačí jen se vrátit k prastarému principu: Dělat věci dobře a nedělat zbytečnosti. Vždyť již kdysi řecký filozof Aristoteles řekl, že příroda nedělá nic zbytečně. Kolik zbytečného toho ale děláme my lidé, dnes v 21. století?

Ekologie a udržitelnost, to přece nemusí znamenat některé věci přestat dělat, ale dělat je pořádně. Proč by auto nebo lednička nemohly vydržet patnáct dvacet let? Kdo je potřebuje každé tři roky nové? Jenom tímto jednoduchým principem bychom významně snížili spotřebu zdrojů i produkci odpadu. Jenže my raději ve jménu inovací mrháme zdroji a chrlíme nové a nové produkty s vlastnostmi, které vlastně takřka nikdo nevyužije. Ano, roste nám HDP, jenže to je kritérium umělé, které vyvolává tlak na nepodstatném místě a vytváří nezdravé prostředí. O kvalitě života ale neříká nic. Svět se žene dopředu, aniž by se ptal po smyslu.

Naplňme zákon kontinuity

Říkáme ekologie a myslíme tím vztah k životnímu prostředí. Jenže to slovo má původně mnohem širší význam, vlastně sociální, v jeho základu je ekos i oikos… Odkazuje k tomu významu prostředí, jak ho chápeme dnes, ale ve skutečnosti je ten význam silnější, je to dům i rodina. Tady je význam slova ekologie, nejde jen o přírodu, ale také o nás a naše vztahy. Měli bychom se na to zaměřit. A uvědomit si, že platí zákon kontinuity, který každé generaci ukládá povinnost předat svým potomkům svět lepší. Nebo alespoň, ne horší. To je základní přírodní princip, ale my ho nenaplňujeme a chováme se jako lidstvo vysloveně sebedestruktivně. Dnes se mluví o energetické krizi, ale ta nám nespadla z nebe, tu jsme si sami způsobili už dávno. Ostatně jako všechny krize. Vraťme se k principům, na nichž vyrostli farmáři a zemědělci. Začínali původně na malém kousku země, kterou obdělávali a postupně rozšiřovali v souladu s přírodou. Protože jejich potřeby byly totožné s těmi přírodními. A takto obdělávanou půdu pak předávali svým následovníkům. Vždy v lepším stavu…

Chraňme si své zdroje

Věřím těm principům, o nichž mluvím. Snažím se je prosazovat ve Fosfě a doufám, že se nám to daří, a že se stávají nedílnou a trvalou součástí naší firemní kultury. Vnímáme zdroje jako něco, co máme jen půjčené od svých dětí a rádi bychom jim to vrátili. „Kapitalismus má jednu fantastickou vlastnost. Ve chvíli, kdy je pro podniky něco nevýhodné, začnou se transformovat,“ řekl mi před lety profesor Zelený. „Ecology is a good business.“ Je to možná až tvrdě pragmatické, ale pochopil jsem význam těch slov plně až při současné energetické krizi. Léta mluvíme o snižování energetické náročnosti, ale kdo má zájem investovat tímto směrem ve chvíli, kdy cena energie je nízká a návratnost je dlouhodobá? My jsme v rámci transformace podniku, která byla otázkou přežití, do energetických úspor investovali už dávno, a aniž bychom si to uvědomovali, na energetickou krizi jsme byli připraveni. Ty investice nám přinesou minimálně padesátiprocentní snížení energetické náročnosti. Podobně je to s odpady i s vodou. Ta je pro mě osobně vůbec na prvním místě, je to to nejcennější, co máme, a také bohužel je to příčina mnoha válek i globální urbanizace. Moc se o tom nemluví, ale nedostatek vody je jednou z příčin, proč se lidé stěhují z vesnic do měst. Proč vznikají války. A jak s ní zacházíme? Obilnice Afriky už neexistuje a příčinou je právě nedostatek vody. Proto rozvíjíme projekty, které už dnes k ochraně vody přispívají, a přemýšlíme o projektech, které nám mohou ve firmě (a nejen tam) snížit spotřebu vody o osmdesát a možná devadesát procent. Bezesporu je mezi námi procento podnikatelů, kteří mají rádi přírodu, a snaží se ji chránit z přesvědčení. Pro všechny ostatní platí, že ecology is a good business. Kdo si to uvědomí nejdříve, získá náskok. Kdo si to uvědomí později, bude ten náskok s velkým úsilím dohánět. A ti, kteří nepochopí, zaniknou.

FOSFA

Akciová společnost Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Vedle potravinářských a průmyslových aplikací se zaměřuje i na vývoj a výrobu ekologických produktů. Pod značkou FeelEco vyrábí přírodní produkty pro péči o tělo a domácnost a současně provozuje vůbec první českou vertikální farmu FeelGreens, v níž hydroponicky pěstuje microgreens a saláty. Naplňuje tak v celém obsahu status inovativně výrobní společnosti třetího tisíciletí.

IVAN BAŤKA

Český podnikatel, generální ředitel a jediný akcionář břeclavské společnosti Fosfa. Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po roce 1989 začal podnikat, v roce 2002 převzal silně předluženou břeclavskou chemičku, které hrozil bankrot, a s vizí vybudovat světově úspěšný podnik ji začal transformovat do moderní podoby současné výrobně inovativní společnosti. Je obdivovatelem baťovských podnikatelských principů a idejí, které uplatňuje v praxi. Jeho názory formovali a dodnes formují také zakladatel Kaizen institutu Masaaki Imai a česko-americký ekonom Milan Zelený, kteří patří k jeho mentorům a osobním přátelům.